Scitnigrafická detekce zánětů

Celotělové vyšetření pro zachycení infekčních fokusů, detekci zánětlivých komplikací po TEP a jiných náhradách, včetně cévních

Princip vyšetření:

Označí se leukocyty nebo granulocyty (podle použité laboratorní metody) 99mTc a následně probíhá snímání po 30 minutách, 4 a 24 hodinách.  Označené leokcyty nebo granulocyty migrují do místa ifekce – zánětu, které pak vidíme na snímcích jako místo zvýšené aktivity.

Co Vám řekneme:

Vyšetření je vždy celotělové s doplněním SPECT/CT hlavy, hrudníku, břicha a pánve. Dáme Vám informaci o místě, kde dochází k migraci značených leukocytů – granulocytů, tedy lokalizujeme zánětlivý, infekční fokus. Díky low dose CT Vám dáme i morfologické informace, např. o bronchopneumonii, sinusitidě a podobně. U vyšetření kloubních náhrad Vám řekneme, zda jsou známky uvolnění TEP (ze scintigrafie skeletu) a zda je i přítomna zánětlivá komplikace. Stejně tak u cévních náhrad posoudíme akumulaci leukocytů – granulocytů.

Typické indikace

  • podezření na osteomyelitidu
  • septické uvolnění protézy (deliberace)
  • diferenciální diagnostika horeček, zánětů a sepse nejasného původu či lokalizace
  • infekce cévní protézy či chlopenní náhrady
  • diabetická noha – vyloučení či potvrzení osteomyelitidy

Očekávaný přínos

• určení lokalizace zdroje infekce, pokud je lokalizovatelná

Podrobnější informace o vyšetření

Použité radiofarmakum dle laboratorní metody:

99mTc – viabilní autologní leukocyty nebo 99mTc – značené protilátky (či fragmenty) navázané na povrch granulocytů

Princip

Nejčastěji v detekci zánětů jsou využívány 2 metody:

I. viabilní autologní leukocyty, které jsou značené radionuklidy, které jsou využívány zejména v detekci bakteriálních zánětů, vhodné zejména v diagnostice zánětů měkkých tkání.

II. značené protilátky (či fragmenty) navázané na povrch granulocytů, využívané zejména k diagnostice osteomyelitidy a septické deliberace protéz.

Z principu fungování imunitního systému se pak značené leukocyty/granulocyty shromažďují v místech zánětu a jsou scintigraficky detekovatelné.

Výhody

• prostorové rozlišení je proti MR a CT sice nižší, nicméně na rozdíl od těchto metod je schopna zacílit na postiženou strukturu a poskytnout dodatečnou informaci k morfologii o jasné přítomnosti zánětu

Nevýhody

• prostorové rozlišení je oproti MR a CT nižší

Kontraindikace

• relativní těhotenství (pouze z vitální indikace)

• relativní laktace (nutno přerušit kojení minimálně na 12 hodin)

• absolutní kontraindikace nejsou

Postavení v rámci diagnostických metod

Postavení scintigrafie závisí na indikaci, kdy většinou stojí před tímto vyšetřením laboratorní metody následované základními zobrazovacími metodami až po scintig­rafické vyšetření, s event. vyloučením nádorové/hematologické etiologie horeček nejasného původu.

A. laboratorní vyšetření

• stanovaní parametrů zánětu (krevní obraz, CRP, prokalcitonin…)

• testy k průkazu potenciálního infekčního agens (specifické testy, hemokultury…)

• v závislosti na indikaci testy k vyloučení systémového/autoimunitní etiologie

• testy k vyloučení hematologické či tumorózní etiologie

B. zobrazovací metody (pokud možno cílené na určitou část těla, kde potenciální zánětlivé ložisko je předpokládáno)

• nejčastěji RTG

• ultrazvuk

• echokardiografie (případně jícnová – většinou k vyloučení infekční endokarditidy)

• CT či MR

C. scintigrafická detekce zánětu či event PET-CT

Klinický komentář

„Scintigrafická detekce zánětu je vynikajícím doplňkem základních zobrazovacích metod ve třech specifických situacích. První je podezření na možný zánětlivý proces, kdy máme povědomí o pravděpodobné lokalizaci (např. infekce cévních protéz, septická deliberace protézy) a potřebujeme průkaz přítomnosti zánětlivého procesu. Jiné zobrazovací metody nám pomůžou odhalit např. potenciální otok či kolekci tekutiny v daném místě, nicméně neřeknou nám blíže, jak aktivní je potenciální zánětlivá složka.

Druhou možností je zánět či horečka nejasného původu a lokalizace, kdy scintigrafické metody obvykle navazují na většinou relativně rozsáhlý diagnostický proces, který však nevede k jasné diagnóze. Scintigrafické metody pak pomohou tento proces zacílit a v řadě případů signifikantně přispějí k řešení.

Alternativou scintigrafie se značenými leukocyty je v současné dobré i PET-CT se značenou glukózou, které je metabolizována v místech vysoké metabolické aktivity – tedy i v zánětu. Na rozdíl od PET-CT využívají scintigrafické metody přímo leukocyty. Obě metody tak mají své výhody i nevýhody, a za určitých klinických situací může být jedna z nich výhodnější (např. osteomyelitis u diabetické nohy).“

Příprava pacienta na vyšetření

Průběh a délka vyšetření: první den snímání: ráno dle objednání podání radiofarmaka a snímání po 30 minutách. Pak má pacient volno a další snímání je za 4 hoidny, většinou polem 13-14. hodiny v trvání cca 1 hodiny. Druhý den ráno snímání opět kolem 1 hodiny

Příprava: bez přípravy, pokud je to možné, bez ATB clony

Kazuistiky