Celotělové vyšetření pro zachycení infekčních fokusů, detekci zánětlivých komplikací po TEP a jiných náhradách, včetně cévních.
SPECT/CT hlavy a krku– infekční fokus v pravé dolní čelisti v oblasti stoliček
Základní princip
V diagnostice infekčních a zánětlivých ložisek se nejčastěji využívají dvě metody:
I. 99mTc značené viabilní autologní leukocyty (Leukoscint) – vhodné zejména pro detekci bakteriálních infekcí a zánětů měkkých tkání.
II. 99mTc značené protilátky navázané na granulocyty (Scintimun) – využívané zejména u podezření na osteomyelitidu a infekce kloubních či cévních náhrad.
Na principu fyziologické migrace imunitních buněk dochází k jejich akumulaci v místě aktivního zánětu, který je následně scintigraficky detekovatelný.
Při nálezu zánětlivého ložiska/ložisek je vyšetření doplněno SPECT/CT patologické oblasti. Umožňuje přesnou lokalizaci zánětlivého fokusu a díky low-dose CT i morfologickou korelaci (např. bronchopneumonie, sinusitida, abscesy).
Indikace
-septické uvolnění protézy (deliberace)
-infekce cévní protézy či chlopenní náhrady
-diferenciální diagnostika zvýšených zánětlivých parametrů a febrílií nejasné etiologie
-podezření na osteomyelitidu
-podezření na spondylodiscitis
-diabetická noha – vyloučení či potvrzení osteomyelitidy
Kontraindikace
• absolutní – nejsou
• relativní – těhotenství, laktace (nutno přerušit kojení minimálně na 12 hodin)
Příprava a průběh vyšetření
Příprava není nutná (pokud lze vysadit antibiotika).
První den snímání: ráno dle objednání podání radiofarmaka a snímání po 30 minutách. Pak má pacient volno (může odejít z čekárny).
Další snímání je za 4 hodiny, většinou kolem 13-14. hodiny v trvání cca 1 hodinu.
Druhý den ráno snímání opět kolem 1 hodiny.
Po vyšetření pacient může odejít domů a vrátit se k běžným činnostem.
Pacient by měl v přibližně 24 hodin od aplikace vynechat těsný kontakt s těhotnými ženami a dětmi.
Kazuistika
Infekce TEP a současný průkaz spondylodiscitidy
50letá pacientka po implantaci TEP pravého kolenního kloubu v roce 2025 s anamnézou generalizované lymfadenopatie, v diferenciální diagnostice zvažován lymfom, byla vyšetřována pro celkovou slabost a bolesti, převážně v oblasti pravého kolenního kloubu.
Vzhledem k podezření na komplikaci v okolí TEP byla nejprve provedena třífázová scintigrafie skeletu, která prokázala výrazně zvýšenou kostní přestavbu v okolí pravého kolenního kloubu s výrazně zvýšeným prokrvením. Pro podezření na infekční komplikaci TEP byla následně indikována scintigrafie značenými leukocyty.
Ta prokázala patologicky výraznou akumulaci radiofarmaka v oblasti femorální komponenty TEP pravého kolenního kloubu, nález svědčící pro infekční komplikaci endoprotézy. Současně byl v oblasti L2–L3 patrný patologický nález, který byl v korelaci se scintigrafií skeletu a low-dose CT vysoce suspektní ze spondylodiscitidy. Ta byla následně potvrzena MR vyšetřením páteře.
Scintigrafická detekce zánětu –
zvýšená akumulace radiofarmaka v oblasti TEP genu l.dx., defekt akumulace radiofarmaka v oblasti obratlových těl L2/3
SPECT/CT bederní oblasti – L2-L3 vs. spondylodiscitis
Závěr:
Kombinace metod nukleární medicíny tak umožnila potvrdit infekční komplikaci TEP a současně odhalit další patologický nález v oblasti bederní páteře, který vedl k následnému cílenému MR vyšetření a potvrzení spondylodiscitidy.