Jednoduché zobrazení funkčního stavu štítnice
Princip vyšetření
Radiofarmakum (99mTc – technecistan nebo 123I ) je vychytáváno strukturami štítné žlázy (vyjma medulární části), což zobrazí funkční parenchym štítnice v jakékoliv lokalizaci včetně fyziologických částí, tak i nádorů. Míra vychytávání radiofarmaka tak koreluje s rozložením a funkčnosti tkáně štítnice.
Co Vám řekneme:
Zda jsou ve štítnici studené nebo horké uzly a jaká je úroveň kumulace radiofarmaka
Typické indikace
• v rámci diferenciální diagnostiky hypertyreózy (diagnostika autoimunitní hypertyreózy, subakutní thyroiditidy, adenomy (toxické)).
• průkaz ektopie tyreoidální tkáně, včetně retrosternální strumy
• průkaz zbytků štítnice po strumektomii
• obecně diferenciální diagnostika útvarů na krku nejasné etiologie
Podrobné informace o vyšetření
Očekávaný přínos
• zobrazení funkční (či afunkční) částí štítnice, lokalizace, velikost a případná ektopie (včetně retrosternální)
Výhody
• neinvazivní funkční vyšetření
• zobrazí ektopickou tkáň
Nevýhody
• horší prostorové rozlišení v porovnání s ultrazvukem či CT
Kontraindikace
• relativní – těhotenství (pouze z vitální indikace)
• relativní – laktace (nutno přerušit kojení minimálně na 12 hodin)
• absolutní kontraindikace nejsou
Postavení v rámci diagnostických metod
A. laboratoř (endokrinní vyšetření)
B. ultrazvukové vyšetření štítnice (někdy CT)
C. scintigrafie štítné žlázy, biopsie
Klinický komentář
„Scintigrafie štítné žlázy (pokud je využívána) většinou navazuje na předešlé laboratorní vyšetření a ultrazvukové vyšetření krku se zaměřením na štítnou žlázu. Laboratorní vyšetření nám poskytne informaci o globální funkci štítné žlázy, případně navede k etiologii onemocnění štítnice (např. autoprotilátky).
Ultrazvukové vyšetření nám umožní morfologickou charakteristiku štítné žlázy od velikosti štítné žlázy po její struktury a eventuálně přítomnosti potenciálních patologických struktur.
Scintigrafie štítnice pak poskytuje informaci o případné funkční homogenitě či nehomogenitě žlázy, kdy homogenní snížení akumulace koreluje s hypotyreózou (např. u Hashimotovy strumy, jizvení), homogenní zvýšení pak s hypertyreózou. Mohou se vyskytnout místa bez vychytávání radiofarmaka – „studené uzly“ (cysty, jizvy, afunkční adenomy nebo nediferencované karcinomy), nebo naopak se zvýšeným vychytáváním radiofarmaka (diferencované karcinomy, hyperfunkční adenomy).
Finální metodou uzavírající diagnostický proces je pak biopsie suspektní struktury, či rovnou operační řešení. Oproti ultrazvuku i za cenu menšího prostorového rozlišení je scintigrafie schopná zobrazit ektopicky uloženou tkáň štítnice či retrosternální strumu, což může být velmi cenná informace před sternotomií při kardiochirurgických zákrocích. Nicméně scintigrafie nekonkuruje ultrazvuku, ale spíše slouží k jeho doplnění o informaci o funkci štítnice s její lokalizací. V současné klinické praxi se scintigrafie štítné žlázy využívá méně než v minulosti.“
Příprava pacienta na vyšetření
Průběh a délka vyšetření: celková doba vyšetření 1 hodina
Příprava:
s jodovou kontrastní látkou
při použití 99mTc netřeba léky vysazovat
před vyšetřením radioaktivním jodem vysadit léky ovlivňující zobrazení štítné žlázy:
- minimálně 3 dny před vyšetřením: Carbimazol, Propycil, Chlorigen
- minimálně 1 měsíc před vyšetřením: Euthyrox, L-Thyroxin, Letrox, Jodthyrox
- minimálně 3 měsíce před vyšetřením jodové preparáty včetně očních kapek, Cordaronu –
- pokud je to klinicky možné
- v průběhu 3 měsíců před vyšetřením by pacient neměl podstoupit vyšetření na CT