Lymfoscintigrafie

Po podkožní aplikaci 99mTc-značeného nanokoloidu albuminu (obvykle do 1. meziprstí) dochází k jeho transportu lymfatickým systémem do spádových uzlin a následně do systémové cirkulace, což umožňuje funkční zobrazení lymfatické drenáže.

Při normální funkci je patrná plynulá drenáž lymfatickými cévami s akumulací ve spádových uzlinách (inguinální/axilární). Při insuficienci lymfatického systému dochází ke zpomalení transportu, snížení akumulace v uzlinách, možnému refluxu do podkoží a vzniku kolaterálního odtoku či atypických lymfatických drah.

• diferenciální diagnostika otoků končetin nejasné etiologie
• suspekce na lymfatickou insuficienci v jakékoli lokalizaci těla

• absolutní – nejsou
• relativní – těhotenství, laktace (nutno přerušit kojení minimálně na 12 hodin)

Speciální příprava není nutná.
Celková doba vyšetření je 3 hodiny (1. snímání po aplikaci radiofarmaka, 2. snímkování po zátěži po 2-3 hodinách po aplikaci). V mezidobí může pacient opustit čekárnu (Nutné chodit!).
Po vyšetření pacient může odejít domů a vrátit se k běžným činnostem.

Pacient by měl v přibližně 24 hodin od aplikace vynechat těsný kontakt s těhotnými ženami a dětmi.

Nečekejme na vznik lymfedému – využijme terapeutického okna

Prevalence lymfatické insuficience je na vzestupu, zejména v souvislosti se stárnutím populace, obezitou, sedavým způsobem života a narůstajícím počtem pacientů po chirurgické či onkologické léčbě. Přesto se na ni v běžné praxi často nemyslí. Ve škole jsme se naučili poznat lymfedém, ale méně se mluví o tom, jak rozpoznat časnou lymfatickou insuficienci..

Příznaky

• pocit tíhy, pnutí nebo tlaku v končetině,
• subjektivní pocit „že tam něco je“,
• asymetrické nebo jednostranné obtíže,
• otok nebo pocit otoku přetrvávající i ráno po probuzení.

Angiologické vyšetření může prokázat určitý stupeň žilní insuficience a pacient je léčen venofarmaky, obtíže však často přetrvávají nebo postupně progredují.

Včasná diagnóza umožňuje zahájit léčbu v období nejvyšší účinnosti a zpomalit progresi onemocnění.

⚠️ Erysipel a lymfatická insuficience tvoří začarovaný kruh

Zvláštní význam u onkologických pacientů

Po exenteraci axilárních či tříselných uzlin a po radioterapii jsou prvními příznaky poruchy lymfatické drenáže často opět pouze subjektivní obtíže – pocit tíhy, pnutí nebo tlaku – ještě před vznikem klinicky zjevného lymfedému.

Právě u těchto pacientů je důležité na lymfatickou insuficienci myslet a včas zahájit preventivní opatření k zabránění rozvoje lymfedému.

45letá pacientka, interně bez významných komorbidit a bez pravidelné medikace, byla odeslána praktickým lékařem k funkčnímu angiologickému vyšetření pro pocit tíhy a postupně progredující otoky dolních končetin, výraznější na levé straně.

Duplexní ultrazvukové vyšetření žil prokázalo pouze symetrickou lehkou chronickou žilní insuficienci (CEAP C1). Klinicky nebyl při vstupním vyšetření patrný významný otok. Byla zahájena konzervativní léčba venofarmaky a kompresní terapií.

Při kontrolním vyšetření nebyla na ultrazvuku patrná progrese žilního nálezu. Pacientka však nadále udávala přetrvávající obtíže levé dolní končetiny, zatímco na pravé straně došlo k ústupu otoku i pocitu tíhy. Klinicky přetrvával mírný asymetrický otok levé dolní končetiny. Při doplnění anamnézy pacientka uvedla úraz levého hlezna přibližně před 15 lety.

Vzhledem k přetrvávající asymetrii obtíží a nevýznamnému žilnímu nálezu byla pacientka odeslána k lymfoscintigrafii dolních končetin. Vyšetření prokázalo velmi těžkou insuficienci lymfatického systému levé dolní končetiny se sníženou transportní kapacitou a přítomností podkožní kolekce lymfy v oblasti hlezna a distální části bérce. Na pravé dolní končetině byla zjištěna středně těžká lymfatická insuficience, bez průkazu podkožní kolekce lymfy.

Na základě výsledku lymfoscintigrafie byla pacientka odeslána na specializované lymfologické pracoviště k zahájení komplexní léčby lymfedému.