Scintigrafie skeletu

Po intravenózní aplikaci 99mTc-HDP dochází k jeho vychytávání v místech zvýšené osteoblastické aktivity a zabudování do kostní matrix. Metoda tak zobrazuje metabolickou aktivitu skeletu. Provádí se celotělové snímky ± SPECT/CT, případně cílené vyšetření dle klinické indikace.

Třífázové vyšetření (perfuzní, krevní pool, skeletální fáze) umožňuje komplexní hodnocení kostního metabolismu a odlišení degenerativních, traumatických, zánětlivých i nádorových procesů včetně metastáz a komplikací kloubních náhrad (uvolnění TEP, osteomyelitida).

• zánětlivá onemocnění kostí a kloubů (např. osteomyelitis, artritis, artrotické změny kloubů)
• podezření na únavové/patologické fraktury
• deliberace protéz
• primární i sekundární malignity
• avaskulární nekrózy kostí (st.p. frakturách, osteosyntéze, při dlouhodobé terapii kortikoidy, idiopatické (např. m. Perthes)
• algodystrofie
• posouzení viability kostních štěpů
• benigní nádory
• Charcotova osteoartropatie (syndrom diabetické nohy)
• metabolická a endokrinní onemocnění (např. Pagetova choroba)
• sportovní poškození, poškození při vysoké zátěži na muskuloskeletální aparát

• absolutní – nejsou
• relativní – těhotenství, laktace (nutno přerušit kojení minimálně na 12 hodin)

V rámci přípravy je doporučena dostatečná hydratace.

Celková doba vyšetření je přibližně 3 hodiny.
Po příchodu je pacientovi aplikováno radiofarmakum a následně proběhne první snímání pod gama kamerou, které trvá přibližně 20 minut.
Poté následuje přestávka v délce přibližně 2–3 hodin (pacient může opustit pracoviště), během níž dochází k vychytávání radiofarmaka v kostech.
Po uplynutí této doby se pacient vrátí k druhému snímání pod gama kamerou, které trvá přibližně 30 minut. Po skončení vyšetření může pacient odejít a vrátit se ke svým běžným aktivitám.

Pacient by měl přibližně 24 hodin od aplikace radiofarmaka vynechat těsný kontakt s těhotnými ženami a dětmi.

Scintigrafie skeletu může být přínosná u pacientů s přetrvávající bolestí a otokem kloubu při podezření na aktivní synoviální zánět, zejména pokud klinický nález neodpovídá rozsahu degenerativních změn nebo pokud předchozí konzervativní léčba nepřinesla očekávaný efekt.

Vyšetření umožňuje posoudit přítomnost a aktivitu zánětlivého procesu a napomáhá odlišit zánětlivé postižení od převážně degenerativních změn. Výsledek může pomoci při rozhodování o dalším terapeutickém postupu včetně indikace radiosynoviorthézy.

Radiosynoviorthéza představuje minimálně invazivní ambulantní léčebnou možnost zejména pro pacienty s chronickou synovitidou, opakovanými výpotky nebo nedostatečným efektem intraartikulární léčby. Význam může mít také u polymorbidních pacientů a u nemocných s vysokým operačním rizikem, u kterých není chirurgické řešení vhodné nebo je žádoucí jeho odložení.

Bolestivá TEP kolene bez nálezu na RTG

80letý pacient po implantaci TEP genu l. dx. před 6 měsíci přichází na ortopedickou ambulanci pro přetrvávající bolesti v oblasti operovaného kolene. Klinické vyšetření a RTG vyšetření neprokázaly známky uvolnění endoprotézy, laboratorní parametry byly bez známek zánětu.

Pacient byl proto odeslán k provedení třífázové scintigrafie skeletu, která prokázala zvýšenou aktivitu v oblasti tibiální komponenty s maximem mediálně a v oblasti femorální komponenty ventrálně. Nález podporoval podezření na uvolnění, zejména tibiální komponenty TEP pravého kolenního kloubu. Následně provedená scintigrafie se značenými leukocyty neprokázala známky aktivního zánětu, čímž byla podpořena diagnóza aseptického uvolnění endoprotézy.

Scintigrafie tak v tomto případě přispěla k objasnění příčiny přetrvávající bolesti po implantaci TEP v situaci, kdy RTG vyšetření ani laboratorní parametry neposkytly jednoznačnou odpověď, a současně pomohla odlišit aseptické uvolnění od infekční komplikace.

SPECT – uvolnění TEP l. dx.